úterý 30. září 2014

Nepřítel v mé mysli (Děsivé splynutí #2)

Autor: Jill Hathaway
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Fragment
ISBN: 978-80-253-1886-7
Počet stran: 256

Anotace: Středoškolačka Vee má mimořádnou schopnost - během stavů bezvědomí se ocitá v těle jiných lidí. Svoje nadání se učí postupně ovládat. Najednou se ale probudí za volantem auta, které se řítí do neznáma. Zdá se, že se někdo "naboural" do jejího vědomí a snaží se ji ovládnout. Kdo je tento vetřelec? Proč se pokouší Vee sledovat a kontrolovat její mysl?


Kniha mne zaujala hlavně svou anotací a tak jsem se rozhodla, že si jí pořídím. Teprve až když jsem měla knihu doma jsem zjistila, že se jedná o druhý díl. Nejprve jsem se bála, že nebudu vědět o co v přáběhu běží, ale naštěstí vám v knize vše vysvětlili. Jen mě chvílemi mrzelo, že nevím co přesně se stalo.

Vee mi přišla jako sympatická slečna. Myslím, že bychom byli kamarádky. Místy jsem s ní hrozně moc soucítila - hlavně co se Anny a Rollinse týče, protože jsem zažila něco dost podobného. Lidé si občas neuvědomují, že by si jejich činy někdo mohl vykládat špatně.
Mattie jsem z příběhu nestihla příliš poznat, avšak překvapila mě svou důvěrou k ostatním lidem.
Otec Vee a Mattie to měl vskutku težké. Být sám s dvěma puberťačkama na krku není žádná sranda, obzvláště když pracujete jako doktor. Mattie ani Vee rozhodně otci nechtěly přidělávat starosti, ale většinou za to zkrátka nemohly.
Lydie mě na začátku příběhu dosti vytáčela, stejně jako vytáčela Vee. Ani na konci si nezískala příliš mích sympatií, každopásně se to alespoň o něco zlepšilo.
Osobou, která mne mnohdy rozčilovala svou vůdčí povahou, byla Samanta. Častokrát jsem si říkala, co si o sobě vlastně myslí. Když se však na konci příběhu ukázalo, jak to vše vlastně bylo i ona si našla cestu k mému srdci.
A to je ode mě tak vše, co se výčtu postav týče.

"Vina je zvláštní pocit. Můžete se před ní na chvíli schovat, ale vždycky si vás najde."
-str. 154- 

Teď tedy něco k příběhu. Ve většině částí byl opravdu napínavý. Někdy jsem si říkala, že jsou ty věci až příliš průhledné, ale když jsem nakonec zjistila, jak to doopravdy bylo, byla jsem překvapená.
V knize byla i spousta scén týkajících se lásky, ačkoliv mi připadalo, že se odehrávají více na pozadí, i přesto, že mnohdy byli důležité.

Kniha se mi četla v celku lehce, jen čas od času mě tam zaskočili nějaké překlepy. Nejvíce mne však zarazilo, když na jedné stránce bylo příjmení jedné osoby tak a na druhé jinak. Nevím jak je to možné a zda je to chyba autorky či překladatelky. Každopádně mne to opravdu překvapilo.
Dále jsem se v knize seznámila například s úplně novým slovem. Víte co to znamená xeroxovat? Je to jiný výraz pro kopírovat a já ho opravdu viděla poprvé.

Ačkoliv jsem s knihou byla spokojena, její první díl zatím číst neplánuji.

Knihu hodnotím třemi lepšími hvězdičkami.

Celkové hodnocení:  3/5

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

5 komentářů:

  1. Tuto knížku jsem ještě nečetla, četla jsem orvní díl a líbil se mi, mám na něj podobný názor jako ty na tento druhý. :) Uvidím, možná si jej někdy přečtu, abych znala pokračování, ale v blízké době to neplánuji.

    OdpovědětVymazat
  2. Četla jsem jedničku i dvojku... Jednička, když jsem ještě nečetla dvojku, tak mi přišla úžasná a tak jsem poprosila rodiče jestli by mi ji nekoupili a oni mi ji koupili teď k svátku (15.10.), no oni mi ji koupili a já začala číst(dneska jsem dočetla) a zjistila jsem, že jednička nebyla taková jako ta dvojka... Nepropracovaná a taková chudá... Ovšem, nebylo to špatný ale na dvojku nic nemá! :)) Právě píšu recenzi na svůj blog:)...

    OdpovědětVymazat
  3. Mě se knížky líbily, je to takové pohodové jednoduché čtení. Taky jsem měla knihu téměř hned přečtenou.

    A co se týče překlepů tak už jsem se je naučila po těch letech přeskakovat a nevnímat aby mi nezničily celkový dojem z knihy.

    Tak a ke slovu xeroxovat tak to slovo určitě znám ale když tak přemýšlím nikdy jsem ho snad neviděla někde napsané nebo že by se nějak používalo, měla jsem dojem že je to takový řečnický obrat. V knize jsem si to teda nevšimla :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Nečetla jsem, ale už jsem o knihách slyšela :) sestřenice má první díl, takže si ho možná někdy v budoucnu půjčím :)

    OdpovědětVymazat
  5. Už jsem o této ''sérii'' slyšela, zaujalo mě to a tvá recenze mi přišla super. Díky za tip!

    OdpovědětVymazat